Vranovská přehrada

"Malý, neúplný a mnohde nepřesný  jachtařský (vodácký) průvodce

Je pravdou, že pro závodní či sportovní jachting lze využít pouze její část hned za hrází-tzv. jezero, a tak přehrada jako taková pro jachtění není nic moc. Ale má bezpochyby své kouzlo, které ostatní naše přehrady snad ani nemají.
Jezero má tvar přibližného obdélníku. Pro sportovní vyžití je jeho velikost asi 1.800 x 600m.

Zde zpravidla, pokud fouká, tak fouká vítr ze směru kolem 300° (od zátok k hrázi) a nebo, téměř opačný-ze směru kole 130° (od hráze dále za jezero)-což je ideální při plavbě dál „po řece“, třeba na Bítov.

Na levém břehu jezera je v podstatě po celé jeho délce pláž sloužící ke komerční rekreaci a probíhají tady různé akce, které pořádá provozovatel místního autokempinku a jsou zpravidla velmi hlučné.V jeho areálu je obchod-samoobsluha (penzion,vinárna) „U pařezu“ . 
Na konci této pláže, která je místy velmi pozvolná a i relativně daleko od břehu je hloubka pouze kolem 1m, dominantní budovou je Vojenská zotavovna. Těsně za ní, v malé zátoce sídlí vedle sebe hned dva jachetní kluby: Jacht klub Vranovská přehrada a Yacht Club Znojmo. 
Jacht klub Vranovská přehrada disponuje plovoucím molem, zatím jediným vhodným na této straně jezera. Hloubka na návodní straně se pohybuje kolem 1,5-1,7m.Zde lze krátkodobě přistát se souhlasem správce.
Yacht Club Znojmo disponuje vrátkem pro usnadnění vytažení (spuštění) lodě. 
„Panelka do vody“ před oběma kluby je na pozemku Povodí Moravy, s.p. , vedeném v katastru nemovitostí jako sportoviště a rekreační plocha, tedy je prakticky volně přístupná a použitelná. Na přístupové cestě ke klubům je na úrovni Vojenské zotavovny závora, která může být zamčená. Klíč od zámku je na recepci zotavovny a recepční na požádání klíč vydá, nebo závoru odemkne. Zotavovna poskytuje i civilním zájemcům různé služby (od restaurace přes tenis až po saunu).

Na pravém břehu jezera je pouze zalesněná stráň začínající u přehradní zdi „Skalkou“ a až teprve na jejím konci jsou rekreační chaty a dvě zátoky. Asi uprostřed této stráně, poblíž malé zátoky, zvané místními rybáři Smrdutka, je plovoucí molo Klubu vodních sportů Znojmo, s hloubkou kolem 2,0-2,3m. Molo lze využít ke krátkodobému přistání se souhlasem správce. Klub má svoji „Klubovnu“ nahoře ve svahu. Zde je každý, „kdo v dobrém přichází“, vítán. „Klubovna“ je dobře přístupná ze silnice Vranov-Lančov. Lze zde na přechodnou dobu odstavit auto i s podvozkem pro lod·(N48.90608; E15.80714). 

Další část přehrady je vhodná spíše jen pro relaxační plachtění. Jak je z mapy patrné, „řeka“ tu vytváří plno zákrutů a celou řadu zátok. To má samozřejmě vliv na směr větru, který se tak často nečekaně mění.
Na pravém břehu se nacházejí tři postupně se zmenšující se zátoky, z nich významná je ta prostřední, protože se v ní nachází studánka s pitnou vodou (N48.92257 E15.79308). 
Asi 3,6km od hráze se nachází čerpací stanice (u skály Orlí hnízdo, Eduardova skála) pro skupinový vodovod a její okolí je v „pásmu hygienické ochrany vodárenského odběru I. stupně“, kam je vstup i plavba zakázána, včetně blízké Jelení zátoky. Plavební koridor je vyznačen bójemi (velmi přibližně: 48,93101;15,79753 až 48,93213;15,79507).
Prakticky naproti čerpací stanice, poblíž pravého břehu, v místě kde písčitý břeh přechází ve skálu a později v kamenitý strmý břeh, při nižším stavu vystupuje k hladině podvodní práh, který může být nebezpečný (Mys Orlák: 48.93176 ; 15.79385). 
Od Orlího hnízda následuje asi 3km dlouhý úsek s pěknými skálami, lesnatými břehy a relativně málo chatami.
Naproti Petrových skal, na pravém břehu, s větší hustotou chat, je hygienicky prověřený pramen (studánka).
Mys Morris je jedním z nebezpečných míst, je před zátokou a následným dominantním útesem této oblasti(část Spáleného kopce)..
Na útesu končícím ve vodě je křížek na pamět· zmařeného mladého života (sebevražda z nešt·astné lásky). 
Následuje jedna z větších zátok v této části přehrady - Chvalatická zátoka (levý břeh).Vévodí ji skalnatý útes- Mys Canaveral . Nedaleko ústí zátoky, blíže ke skalám, se pod hladinou skrývá jejich pokračování, takže při nižším stavu vody jsou potencionálním nebezpečím. 
Necelé 2km dále, u Malé Babky (ostrohu Tramp), v místě kde přechází skalnatý břeh v pozvolnou písčitou pláž s chatami, opět můžeme neočekávaně při nižším stavu vody narazit kýlem o skálu-spíše velký kámen, balvan.
Jistou zajímavostí je, že na ostrohu se nachází pevnůstka z roku 1937 (řopík C-180), který je zcela atypický a takových je pouze 5 z celkového počtu tehdy postavených objektů ( necelých 10. 000) a všechny tyto atypy jsou na řece Dyji. Z hladiny není zpravidla příliš vidět, přestože se nachází nedaleko mezi chatami.
Za něco málo přes 1km odtud řeka meandruje o poctivých 180° kolem poloostrova Babka (Velká Babka). Naproti ní je na prvém břehu malá sevřená Pirátská zátoka.
Následující vysoké, kolmo do vody sestupující skály (Růžový vrch) na levém břehu, malá zátoka, chaty, pláž, rekreace -tím začínají Kopaninky (Kopaniny). Ale i výhled na impozantní zříceninu hradu Cornštejna. A taky je tu jeden z řopíků, těsně u vody. Kopaninky končí Bítovským mostem.

Bítovský most je od hráze přehrady přibližně 14 km, a při vyšší hladině může být překážkou pro stěžeň. Obdobně pak i Vysočanský most, který je tak za 1,7km dále od Bítovského.
Velká a Malá Bítovská zátoka (Horka) naproti zřícenině Cornštejn jsou nepřehlédnutelné. 
I zde-mezi zátokami je pod vodou skála (Želva), kterou je lepší obeplout. Při nižším stavu vody je to malý poloostrůvek.

Po obeplutí v podstatě poloostrova (Hradiště) s zříceninou hradu Cornštejn –pod Vysočanský most-hloubka může značně kolísat, dno je zde převážně písčito- bahnité, hrozí zapadnutí. Jmenuje se to zde Chmelnice (Hatimov) a je to další místo –po Horce-s vyšší koncentrací soukromé, tak komerční rekreace.
Za Chmelnicí na levém břehu je zátoka, do které vtéká bystřina. Nad ní, na skalním útesu je vidět malá pevnůstka typu „C“ (řopík).
Farářka je klasický poloostrov, je zde již více bahna jak vody, říká se o ní, že je rybářským rájem a je od Vysočanského mostu vzdálena 4,5km. V těchto místech je dobré plout jen nad korytem řeky, které lze odhadnout a ploutvové lodě s vytaženou ploutví.Pozor na nohu motoru a její vrtuli.

Nejzazší místo kam lze ještě v podstatě bezpečně doplout se jmenuje Penkýřky a je asi na pozici 48,90925; 15,71499, tedy asi 2,5 km od Farářky. Dál je pak splav již zaniklého mlýna (Bergnerův mlýn), který je prakticky nemožné překonat ani při vyšším stavu vody.

Mezi mosty lze plout pod hrad Bítov, kde na dně jsou zbytky původní vesnice Bítov, která ustoupila přehradě. Při nižší hladině zde mohou vystupovat dřevěné kůly, tedy raději plout nad korytem. Zde však už nejsme na řece Dyji, ale na Želetavce. Od přístaviště veřejné lodní dopravy pod hradem lze podle stavu vody plout kolem 1km dále- k ústí řeky Želetavky do přehrady. Za přístavištěm lze zakotvit a třeba absolvovat prohlídku hradu Bítov.


Další části přehrady 
Jezero z pohledu od hráze pokračuje:
-doleva (pravý břeh) dvěma zátokami-Stříbrnou a Lančovskou
-doprava (levý břeh) –„řekou“, jejíž hloubka v těchto místech je kolem 36m
Ve Sříbrné zátoce, na jejím konci, na pravém břehu, je studánka.
Mezi Stříbrnou zátokou, která je menší a přímější než Lančovská, a „řekou“ je mys Krym se skálou pod vodou, která za nižšího stavu vody může být nebezpečná.

Mezi vlastní hrází přehrady a visutou lávkou (mostem) je mimo jiné i svážnice správy přehrady a Granátová zátoka. Tato část břehu-od hráze k lávce- je obecně označována jako Hráz, či na Hrázi. Na pravém břehu u přehradní zdi se nachází budova správy přehrady, následuje vlastní hráz, restaurace, pokladna veřejné lodní dopravy, zastávka turistického vláčku, obchůdky, diskotéka, budova policie, vinárna, restaurace, picerka…
Visutá lávka spojující pláž s prostorem hráze je již v podstatě nad Švýcarskou zátokou plnou rekreačních chat. Pro většinu lodí je její střední část dostatečně vysoko nad hladinou–ale pozor, je tam ještě hned vedení vysokého napětí !! relativně nízko nad hladinou právě v místě s nejvyšším bodem lávky!
Zátoka je zajímavá snad jen tím, že se v ní těžil kámen na stavbu hráze a že tudy vedla úzkokolejka na jeho dopravu, a na dopravu cementu z železniční stanice Šumná na staveniště hráze. Bývalý lom se nachází asi 1km po podplutí lávky a vedení vysokého napětí ! , na levém břehu, přímo v zákrutu.Při vyšším stavu vody lze ještě plout přibližně 200m.Celá zátoka je dlouhá kolem 1,4km.

Hladina Vranovské přehrady se během roku mění a to řádově i o několik metrů. 

Prakticky na celé ploše přehrady – mimo výše uvedená místa -je možné přistát buď u vhodného soukromého mola po dohodě s majitelem (včetně přístavišt· veřejné lodní dopravy), nebo jen přímo u břehu.
Kotvit (na noc) je lepší v místech bez chat, protože místní bývají až nevybíravě nevlídní. Kotvení přes den na vhodných místech zase občas komplikují rybáři. S kotvou se zpravidla vytáhne i kus kvalitního vranovského dna, kterého je dobré se zbavit před jejím úplným vytažením a uložením do lodě- „propláchnutím“ hned na hladině.
Kotvení v zadní části přehrady-tedy od vysočanského mostu – ve večerních hodinách znepříjemňují roje štiplavých mušek.Po západu slunce zpravidla zmizí. 

Na Vranovské přehradě platí veřejná vyhláška OÚ Znojmo, referátu životního prostředí –Rozhodnutí č.146/2000.
Z ní je nejdůležitější, že:
- je nutno použít plavební koridor v místě vodárenského odběru
- nesmí se vplout, ani vstoupit do zakázaného prostoru (ochr.pásmo I.stupně)
- je povolena veřejná lodní doprava ( která v současné době má dvě lodě)
-všechny břehy (okolní pozemky) jsou v „pásmu hygienické ochrany vodárenského odběru II. stupně“, z čehož vyplývá plno zákazů a omezení činnosti na něm (nich).
To že plachetnice mohou použít spalovací motor vyplývá ze zákona č.241/2002 ve znění zákona (dodatku) č.39/2006 , příloha 3 „…a plavba plavidel plujících pomocí plachet a využívajících pomocný lodní spalovací motor“.

Veřejná lodní doprava má dvě nástupiště-plovoucí mola v blízkosti hráze.
Další zastávky-nástupiště jsou: 
Lančov - mezi Lančovskou a Stříbrnou zátokou
Bítov camp
Bítov hrad 
Chmelnice

Při malé vyhlídkové plavbě se lodě otáčí v prostoru Chvalatické zátoky-Mys Canaveral.
I když to každý jachtař jistě ví, tak při potkávání se s lodní dopravou se lodě míjí tak, že každá uhýbá vpravo ve směru jízdy.Ne všude mají kapitáni lodní dopravy dostatek manévrovacího prostoru a tak ocení, když plachetnice má kapitána-džentlmena.

Pitná voda ze studánek:
- na konci Stříbrné zátoky (N48.91460; E15.79094), na pozici: N48.91465 E15.78539
- na konci Fredovy zátoky (N48,92241; E1579575), na pozici: N48.92257 E15.79308
- naproti Petrových skal (N48.93799; E15.78120), na pozici: N48.93409 E15.78031 


Zajímavosti:

Při plavbě po jezeře, na pozici N48.90759 E15.81506 se nacházejí v hloubce 30-35m zbytky
mlýnu Jelen, který v té době patřil díky turbíně k moderním a prosperujícím mlýnům.

Zpravidla dvakrát za den může být ten, kdo se právě plaví v blízkosti hráze svědkem zavodnění potrubí k turbínám. To se projevuje zvukem připomínajícím vysypání tatry štěrku a několika vteřinovým chrlením vody z přepadu - na horní části hráze -zpět do jezera.

Naopak téměř na opačném konci přehrady, v okolí hradu Bítov, lze z a příznivého větru slyšet jakoby z dálky zvláštní hudbu. Vydávají ji „plechové korouhvičky“ se strunami vyladěnými do „D-moll“ umístěné v počtu 8 ks na střeše hradu. Korouhvičky jsou ve skutečnosti tzv. Aiolovy harfy, nazvané podle řeckého boha (správce) větrů Aiolose. 

Oba jachetní kluby pořádají různé závody a akce, jejichž termíny lze najít na jejich webových stránkách (http://ycvp.webz.cz/main.html a http://yczn.wz.cz/ ).


Opevnění z let 1936-1937:
Na levém břehu jezera se nachází více jak dvacítka betonových pevnůstek, tzv. řopíků vybudovaných v letech 1936-1937 Ředitelstvím opevňovacích prací (ŘOP). Některé jsou velmi blízko vody a lze je z hladiny vidět, jiné jsou naopak ve stráních prakticky z hladiny neviditelné. Jak již bylo uvedeno, je zde několik rarit. Kromě uvedeného objektu na Malé Babce další stejný je na Kopaninách až na kraji lesa před restaurací a třetí z pětice se nachází na Penkýřkách, kam ale již nelze doplout (kvůli splavu).Bítovský most by byl postřelován z objektu typu vz.36/E, který je též celostátně ojedinělý.
Pro zájemce o tuto problematiku nutno dodat, že kromě výše uvedeného je ještě vybudovaný z řopíků tzv.„Vranovský oblouk“ - začínající nad pravým břehem jezera a končící u Vranovského zámku. Zde,ve Felicině údolí, se též nachází jeden z ojedinělých typů-patrový řopík.


Ochrana hráze proti jejímu bombardování RAF za II. světové války.
Po úspěšném náletu na dvě životně důležité přehrady v německém Porůří za II.SV 617.perutí RAF speciálními bombami, byla Němci proti tomuto útoku vybudována ochrana i vranovské hráze.Ta spočívala především ve vztyčení dvou asi 76m vysokých ocelových stožárů, a to jak na levém, tak pravém břehu jezera a spojených ocelovým lanem z něhož visela jiná lana vodorovně pospojovaná dalšími lany v jakousi sít·. V této síti byly ještě připevněny trhaviny a údajně bylo možno sít· dát pod elektrické napětí k zvýšení její účinnosti. Smyslem sítě bylo nedovolit útočícím letadlům přiblížit se ve výšce 20m nad hladinou na potřebnou vzdálenost od hráze k odhození bomby. Rychlost letadla, výška nad hladinou a přesná vzdálenost odhození „Upkeep“ od hráze byly nutnou podmínkou pro úspěšný útok.
V současné době jsou stožáry strženy, zbytek sítě je někde na dně jezera a zůstaly jen patky kotvících lan stožárů, jedno kotvící lano ve stromech a torzo strojovny napínání hlavního lana.
Jedna z dobře viditelných patek je přímo na pláži (betonový „obdélník“ asi 2x1m). 
Na levém břehu Švýcarské zátoky a pak na dalších místech až k Bítovu lze na břehu či u chat vidět pláště námořních min-koule o průměru přibližně 1m. Tyto pláště min sloužily bud·jako plováky pro zavěšení podhladinové sítě v blízkosti hráze k zachycení již svržené bomby, nebo k fixaci vlastní sítě zavěšené na stožárech.
Ze součástí celého systému se ještě zachovala betonová pevnůstka. Nachází se těsně u silnice Vranov-Lančov na pravé straně, u odbočky polní cesty ke Klubu vodních sportů Znojmo.


Některá (snad platná) telefonní čísla:
Správce přehrady: p.Libor Miklík +420 602 596 462
Policie Vranov: 515 296 333
Yacht Club Znojmo: 
President YC Ing. Roman Bradáč: +420 515 225 019 
správce p. Marek Podolský: +420 776 185 511
Jacht klub Vranovská přehrada:
Prezident Jacht klubu-MVDr. Ladislav Kulíšek: +420 603 785 756 
Klub vodních sportů Znojmo:
správce klubu Ing. Pavel Maštera +420 608 628 006
Státní plavební správa Praha, pobočka Přerov: 581 250 931-3
výjimečně, jen v naléhavých případech: +420 606 690 018; +420 606 770 898 

Samozřejmě lze při delší návštěvě Vranovské přehrady si zpestřit pobyt návštěvou:
- zámku ve Vranově
-zříceniny hradu Cornštejn
- hradu Bítov (včetně studánky v umělé jeskyňce)
- muzea lehkého opevnění z r.1937 (nad zámkem Vranov) 
- výletem do NP Podyjí (pěšky i na kole) 
- Claryho kříže- vyhlídky nad hrází přehrady